Tématu dešťové vody ve městě se věnuje i toto video Zeleno-modrá infrastruktura občanského sdružení ENVIC.

Co se děje s Bolevákem?

Soustava Boleveckých rybníků se potýká s nedostatkem vody. Výstavba sídlišť na Severním předměstí v letech 1972-1982 vzala soustavě přibližně 25 % přirozeného povodí. Na Boleveckém rybníku vnímáme a vidíme úbytek vody nejcitelněji. Chybí v něm cca 600.000 m3 vody, což odpovídá poklesu hladiny téměř o 1 metr! Po většinu roku je výpar vody vyšší, než činí přítok vody do rybníka. Hladina díky tomu stále klesá. A co když víc prší? Jestliže spadnou větší srážky, dešťová voda se spotřebuje na doplňování ztráty z minulých let.

Jaké jsou možnosti?

Město Plzeň kvůli poklesu vody v Boleváku nechalo zpracovat vodohospodářskou studii k prověření dalších zdrojů vody k doplnění rybníků.

Na stole byly rychlé varianty, které počítaly s dopuštěním Boleveckého rybníka. Preferovanou variantou se stalo využití vody přímo z řeky Berounky. Uvažovalo se také o vodě z nivy Berounky, z Čistírny odpadních vod či pitné vodě z vodárny, ale všechny tyto varianty byly z různých důvodu již odmítnuty. Rychlé varianty jsou městem preferované zejména právě proto, že jde o řešení rychlá. A protože je Bolevecký rybník oblíbeným místem ke koupání, je tu i velký tlak na to, aby se problém s úbytkem jeho vody vyřešil rychle... Jenže rychlé varianty nejsou bez vad. Nevíme totiž, kolik vody chybí v podzemních vodách Bolevecké soustavy rybníků, a kolik vody tedy budeme muset skutečně do rybníka dopustit. Dešťová voda ze sídliště, která do Boleváku patří, teče do kanalizace. Sucho nezmizí. Bolevecký rybník má díky velké ploše obrovský výpar. Je proto pravděpodobné, že i při rychlém dopuštění Boleváku budeme pokles hladiny řešit za pár let znovu.

Existují ovšem i varianty přirozené, které spočívají v „nápravě současného nepřirozeného a neudržitelného stavu“ ( str. 53 studie), řeší tedy podstatu problému a tím jednoznačně prospívají životnímu prostředí. Počítají se svodem dešťové a podzemní vody tam, kam patří - do povodí Boleveckých rybníků. Navrhují také chránit přirozené svodnice vody jako nezastavitelná území.

Chceme skutečné řešení pravé příčiny problému

Tato petice vznikla proto, že vnímáme, že Bolevecký rybník je oblíbeným rekreačním místem ke koupání. Obáváme se, že když město zvolilo rychlou variantu řešení úbytku vody v Boleveckém rybníku, tak se řešení skutečné příčiny problému úbytku vody v celé soustavě Boleveckých rybníků zbytečně odloží či protáhne.

Město Plzeň by v každém případě mělo bezodkladnou realizací přirozených variant vyvinout skutečné úsilí o nápravu stavu povodí Bolevecké soustavy rybníků. Jsou to varianty pomalé, zato řeší skutečnou příčinu problému. Tou je totiž špatné hospodaření se srážkovou vodou.

Podepište petici, ukažme městu, že stojíme o přirozená řešení, která budou prospěšná nám i přírodě.

PODEPSAT PETICI

Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, adresovaná primátorovi města Plzně, náměstku primátora pro oblast dopravy a životního prostředí města Plzně, Radě a Zastupitelstvu města Plzně

My, níže podepsaní, požadujeme, aby město začalo řešit úbytek vody v Bolevecké soustavě rybníků přivedením dešťové vody ze sídliště nad Boleveckou soustavou.

Se znepokojením sledujeme snahu o dopuštění Boleveckého rybníka vodou mimo povodí rybníků tak, jak to zvažují některé varianty Studie možností zlepšení vodohospodářské bilance v povodí Boleveckého potoka. Jde sice o řešení rychlá, zato ale neřeší pravou příčinu problému, které má celá Bolevecká soustava rybníků. Tou je totiž odvod dešťové vody ze sídliště nad Boleveckou soustavou mimo její povodí.

Je třeba, aby město vyvinulo skutečné úsilí k nápravě nepřirozeného a neudržitelného stavu nejen Boleveckého rybníka, ale celého povodí Bolevecké soustavy, a to přirozenou cestou:

  • oddělováním dešťových vod před jejich nátokem do jednotné kanalizace,
  • odpojením podzemních vod napojených na kanalizaci,
  • vymezením přirozených svodnic,
  • na sídlišti využíváním dešťové vody v místě dopadu (zeleno-modrá infrastruktura).

V souvislosti s tím je potřeba, aby město důsledně využívalo Koncepci odtokových poměrů města Plzně a následně zpracovalo a schválilo městské Standardy nakládání se srážkovou vodou.

Tím postupně docílíme nejen většího přítoku srážkových vod do celé Bolevecké soustavy rybníků, ale předejdeme smíchání srážkových a odpadních vod během intenzivních srážek, kdy pak nepřečištěné odpadní vody tečou rovnou do Berounky. Využíváním srážkové vody v místě dopadu nejen odlehčíme srážkové či jednotné kanalizaci, ale zároveň i ovlivníme teplotu a vlhkost vzduchu na sídlišti během letních dní. Sídliště se tak stane příjemnějším a zdravějším místem k bydlení.

My, níže podepsaní, vyzýváme město, aby urychleně začalo řešit příčinu problému úbytku vody v celé Bolevecké soustavě rybníků a k řešení systematicky preferovalo varianty přirozené. Jde o varianty pomalé, avšak trvale udržitelné a prospěšné jak pro člověka, tak přírodu.

V Plzni dne 1. 2. 2022

Za petiční výbor:

  • Bc. Jitka Kylišová, spolupředsedkyně Strany zelených Plzeňského kraje, zmocněnkyně výboru
  • RNDr. Lucie Hemrová, Ph.D., přírodovědkyně, zmocněnkyně výboru
  • Mgr. Petr Pelcl, Kontrolní skupina.cz
Je mi více než 15 let a souhlasím se zpracováním osobních údajů pro účely informování o výsledku petice a činnosti Strany zelených.

Souhlas je možné kdykoli odvolat na soukromi@zeleni.cz. Vaše osobní údaje jsou zpracovány podle zásad zpracování osobních údajů Strany zelených.

Detailní popis zvažovaných variant

Bolevák

Podle studie jde o nápravu „současného nepřirozeného a neudržitelného stavu“. Výsledkem současného stavu je přetížení stokové sítě, zatěžování ČOV (Čistírny odpadních vod) nebo výskyt „rychlých“ povodní na malých vodních tocích, kam jsou zaústěny přepady z jednotné kanalizace. Tím, že vodu rychle odvádíme pryč, mimo území města, jí nedáváme šanci, aby přirozeně stekla tam, kam patří.

Výhody této varianty:

  • Zachování “přirozeného” systému odvádění dešťových vod (vymezení svodnic a jejich využití při nové zástavbě).
  • Oddělení odpadních a srážkových vod (odvod dešťové vody mimo kanalizaci při revitalizaci střech paneláků, odpojení čistých dešťových vod od jednotné kanalizace - například v ulicích nebo u městských objektů).
  • Možnost využití srážkové vody v území (potlačování tepelných ostrovů).
  • Redukce znečištění dešťových vod v oddělovacích komorách na jednotné kanalizaci do vodních toků (zbytečné znečistění dešťové vody, která je spojena s odpadní vodou z domácností a firem).

Také toto řešení považuje studie za „nápravu nepřirozeného stavu“. Příkladem může být Bolevecká náves. Voda z pramene na návsi plní rybníček. Voda z rybníčku je ale sváděna do jednotné kanalizace.

Studie konkrétně navrhuje vymezení přirozených svodnic, kudy by měla voda při neexistenci jiných prvků přirozeně odtékat do vodních toků/rybníků. Zároveň je třeba území svodnic definovat jako nezastavitelná území (resp. veřejně prospěšné stavby), které budou sloužit při současné i nové výstavbě. Pro rozvojové lokality by to následně znamenalo, že: „Pokud tyto prvky nebudou v územním plánu definovány, velmi pravděpodobně nebude moci dešťová voda z území odtékat a bude nutné budovat dešťovou kanalizaci. To jde ale proti principu prosazovanému v rámci „Koncepce odvodnění města Plzně“, která se naopak snaží i z důvodu ovlivnění lokálního mikroklimatu o co nejdelší udržení těchto vod na povrchu a jejich postupné zasakování v místě dopadu,“ říkají autoři studie na straně 41.

Drtivou plochu měst dnes tvoří nepropustné plochy – střechy, komunikace, parkoviště, různé haly a překladiště. Podobně je tomu i v Plzni. Extrémně horkých dnů přibývá a takováto skladba povrchů vedro a sucho násobí. Povrchy se rozpalují a sálají ještě dlouho do noci. Město se dál přehřívá. Tato dlouhá období pak střídají krátké ale extrémně intenzivní přívalové deště, kdy všechna voda bez užitku anebo i se škodami (na infrastruktuře, majetku, znečištěním toků kam je odlehčena z jednotné kanalizace) odtéká z města pryč. A město se přehřívá dál. Vzduch je horký, suchý a tak i prašný. Špatně se v něm dýchá, žije. Pocitová teplota je pak mnohem vyšší než ta hlášená v předpovědích počasích. Za takových dnů srdečních příhod a dalších zdravotních komplikací přibývá. Výkonnost včetně té ekonomické klesá, náklady rostou.

Řešením může být zeleno-modrá infrastruktura, tedy kombinované užití zeleně a srážkové vody tak, aby neodcházela do kanalizace. Městská zeleň jí pak může čerpat, odpařovat a tak ve svém okolí zvlhčovat vzduch a současně s tím i snižovat teplotu a prašnost. Zeleň, která má dostatek vláhy, je totiž tou nejúčinnější a nejkrásnější městskou klimatizací.

Do systému zeleno-modré infrastruktury můžeme zařadit např. zelené střechy a fasády, různé tůňky a jezírka na srážkovou vodu, vsakovací průlehy a další opatření. Zlepšit mikroklima měst ale pomůže každá dobře zvolená, vysazená a opečovávaná zeleň i různorodé vodní prvky (více zde).

Jak se můžu zapojit?

Plánuje se “rychlé” dopuštění Boleveckého rybníku přečištěnou vodou z Berounky. A to proto, že lid si to prý žádá. Dlouhodobě udržitelná je ale pouze varianta svedení dešťové vody ze sídliště zpět do soustavy Boleveckých rybníků.

Pojďme společně zastupitelům a zastupitelkám ukázat, že stojíme o dlouhodobé a udržitelné řešení. Že Bolevák pro nás není jen nějaký “bazén”, ale kus přírody, a tak je potřeba se k němu i chovat! Chtějme realizovat opatření, která napraví špatné hospodaření s dešťovou vodou.

Chci se zapojit: Petiční arch ke stažení

Děkujeme!